Vzduch se nepatrně ochladil…vánek se mu prošel po tváři.
Pozornost, co společnou měl s dravcem, už dávno v těle rozpustil.
S kouzlem letního podvečera si přestal všímat světa venku.
Opustil známá místa a neslyšně se ubíral domů.
Vracel se pozpátku a cestu viděl stále jasněji, zatímco denní světlo se s ním již dávno rozloučilo.