Nebudu moc přehánět, když řeknu, že můj život se v jistém smyslu dělí na „před Milanem“ a „po Milanovi“. Pravidelné scházení, povídání a společná cvičení s Milanem Moravcem mě obohatily hned v několika směrech. Coby otec těžce postižené dcery, novinář a v posledních letech i aktivista v oblasti autismu jsem chronicky přetížený, žiju ve vysoké zátěži a s nezdravou mírou stresu. Vědomější zacházení s pozorností mi umožňuje dostat se více do těla a zklidňovat se do plnějšího vnímání přítomnosti, takže nezakouším svou existenci jako ze splašeného rychlíku, což se mi často stávalo. Milanova cvičení prohloubila mou vlastní spirituální praxi, které se dlouhodobě věnuji. A vůbec nejvíc mě na nich baví to, že jsou univerzálně využitelná, pomáhají člověku víc vnímat život jako takový a těšit se z něj velmi jemným a blahodárným způsobem. Milane, díky!