Project Description

Václav Chaloupka

mistr světa do 23 let a medailista z mistrovství Evropy ve vodním slalomu.

“Díky spolupráci s Milanem jsem se stal nejen lepším závodníkem, ale hlavně lepším člověkem.”

Václav Chaloupka

mistr světa do 23 let a medailista z mistrovství Evropy ve vodním slalomu.

“Díky spolupráci s Milanem jsem se stal nejen lepším závodníkem, ale hlavně lepším člověkem.”

Václav Chaloupka

mistr světa do 23 let a medailista z mistrovství Evropy ve vodním slalomu.

“Díky spolupráci s Milanem jsem se stal nejen lepším závodníkem, ale hlavně lepším člověkem.”

Václav Chaloupka

mistr světa do 23 let a medailista z mistrovství Evropy ve vodním slalomu.

“Díky spolupráci s Milanem jsem se stal nejen lepším závodníkem, ale hlavně lepším člověkem.”

Díky Milanovi a jeho cvičením jsem se dokázal dostat do stavů, o kterých se mi ani ve snu nezdálo. Naučil jsem se víc vnímat sebe i svět okolo sebe. Mé smyslové vnímání se zvýraznilo a pomáhalo mi být pouze “tady a teď.”
První rok v přítomnosti byl úžasný. Zažil jsem pocity, o kterých jsem nevěděl, že existují.. Stal se ze mě člověk, o kterém jsem netušil, že jím někdy můžu být.
Díky Vám Milane. Díky, že jste mi to ukázal. A já už se teď těším, co přinese rok druhý.

Díky Milanovi a jeho cvičením jsem se dokázal dostat do stavů, o kterých se mi ani ve snu nezdálo. Naučil jsem se víc vnímat sebe i svět okolo sebe. Mé smyslové vnímání se zvýraznilo a pomáhalo mi být pouze “tady a teď.”
První rok v přítomnosti byl úžasný. Zažil jsem pocity, o kterých jsem nevěděl, že existují.. Stal se ze mě člověk, o kterém jsem netušil, že jím někdy můžu být.
Díky Vám Milane. Díky, že jste mi to ukázal. A já už se teď těším, co přinese rok druhý.

Začátek

Když jsem si potřetí za sebou nevyjel dospělou reprezentaci, uvědomil jsem si, že bych měl “něco udělat s hlavou”. Do té doby jsem všechno řešil s přítelkyní, tátou nebo mými trenéry a myslel si, že to stačí. Ano, velkých úspěchů jsem dosáhl i před oslovením Milana, ale nebyla v tom stabilita. Navíc jsem stále řešil jeden problém – zvládat lépe semifinálové jízdy, postupovat pravidelně do finále a otevřít si tak cestu ke splnění svého snu – kvalifikovat se do seniorské reprezentace. Dost jsem se tím trápil a nedokázal jsem přijít na to, jak tuhle překážku konečně překonat.
Rozhodl jsem se proto oslovit Milana, v čemž mě ještě dost ovlivnila kamarádka od vody Amálka Hilgertová, která s Milanem pracuje již delší dobu a jejich spolupráce přinesla krásné úspěchy.

Milan

Když jsem Milana viděl poprvé, tak z něj čišel obrovský klid. A to přesně jsem potřeboval. Potřeboval jsem si věci ujasnit a uklidnit se. Místnost, kde jsme se setkali, mne zaujala na první pohled. Z vláště pak stěna plná fotek sportovců, se kterými Milan pracuje. V tu chvílí mě ani nenapadlo, že za rok tu budu mít fotku i já.

Prvních pár schůzek bylo seznamovacích, kdy jsem se představil a přednesl to, na čem bych rád společně zapracovat. Asi po měsíci mi Milan nabídnul plán, který když budu poctivě dodržovat, tak za rok uvidím výsledky. V té době jsme ještě ani pořádně necvičili, takže jsem si říkal, že rok je strašně krátká doba, ale měl jsem z Milana skvělý pocit a tak jsme si plácli. Začali jsme se scházet pravidelně každý týden a já začal poctivě cvičit. Víceméně první bylo žonglování, které jsem se naučil docela rychle. Milan mi dával skvělé rady a díky mé nátuře a několika stovkám nepovedených pokusů jsem se žonglovat naučil během čtrnácti dnů.

Nyní je žonglování na mém denním pořádku a v závodních dnech je součástí mého rituálu. Dodává mi klid, přináší energii a vnímání těla, což chceme.
Další cvičení bylo už náročnější a stále je pro mne výzvou. Učím se při něm opravdu soustředit a nedovolit, aby mě v tu chvíli cokoliv rušilo.

Nejdříve jsem trénoval jen v klidu, ale později mne ho Milan učil využít i venku, a to kdekoliv a kdykoliv. A to je teprve skvělé. Je to vždy jiné, ale pokaždé se díky němu dokážu dostat do přítomnosti. A to je jeden z nejkrásnějších pocitů, které jsem v životě zažil. Nyní cvičím především venku a na lodi. Kdybych si ale neodcvičil poctivě řadu “začátečnických” hodin o samotě a v klidu, tak bych na cvičení venku nebyl připravený.

Vedle cvičení jsme s Milanem probírali vše možné, od mých trápení “na vodě”, až po nejlepší restaurace ve Vršovicích. Tím, jak jsme se postupně sbližovali, jsem se dokázal víc a víc otevřít. Proto jsme byli schopni probrat a vyřešit velmi bolestivá témata, která mě hodně trápila. Tohle byla další skvělá zkušenost, kterou jsem díky Milanovi mohl prožít.

Splněný sen

Na konci července se konaly nominační závody do seniorské reprezentace. První závod jsem jel parádní jízdu, ale v jednom okamžiku jsem uviděl šanci jet jednu kombinaci rychlejším, ale riskantnějším průjezdem a tak jsem to zkusil. Když jsem do brány najel, tak se mi tam napustila voda a já tak bránu neprojel, což byl konec nadějí na dobrý výsledek. Z jízdy jsem měl super pocit, který kazila jen jedna malá chybička. Musel jsem to hodit za hlavu a připravit se na další den. Po dobré večeři mě čekala jedna z nejtěžších noci v mém životě. Naspal jsem toho strašně málo a říkal si, že ten den nemám šanci zajet dobře, protože mi budou chybět síly. Tím pádem mi bylo jasné, že musím alespoň perfektně zacvičit, abych měl vyladěnou alespoň hlavu. To se podařilo a následovala asi má nejlepší závodní jízda roku 2020. Ano, byly v ní 2 lehké šťouchy, ale ta ladnost, přesnost, elegance, dynamika. Byl to úžasný zážitek. Když jsem po jízdě došel za trenérem, přítelkyní, přáteli a vlastně zbytkem mého podpůrného týmu, všichni byli smutní a nevěděli, jak na mě mluvit, jestli budu zklamaný nebo mrzutý. Ale já byl neuvěřitelně spokojený a šťastný! Ustál jsem obrovský tlak a sjel jsem úžasnou jízdu. Spousta lidí mi zpětně říkala, že je úplně odzbrojil můj přístup k této situaci. V ten moment tušili, že to bude dobré.

Následující nominační závod v Troji byl asi ze všech nejlehčí. Vyhrál jsem kvalifikaci a nebýt uspěchaného šťouchu na předposlední bráně bych vyhrál i finále. Takhle to stačilo těsně na 2. místo a já tak byl pořád ve hře o reprezentační tým i do posledního závodu. Spánek před finálovým závodem nebyl úplně 100%, ale rozhodně ne tak špatný, jako týden zpátky. Kvalifikaci jsem pojistil a kvalifikoval se do finále. Finálovou jízdu jsem tam poslal a navzdory jednomu trestnému doteku to stačilo! Kvalifikoval jsem se do seniorské reprezentace!

Splnil jsem si sen. Sen, o kterém jsem snil od začátku, když jsem začal dělat vodní slalom. Bylo to neuvěřitelné. Adélka, má přítelkyně mě objala a brečela. Táta, máma, děda…, všichni byli úplně naměkko. Věděli, kolik jsem toho odedřel, abych toho dosáhl. A taky se mnou sdíleli všechny předchozí porážky. O to sladší byl ale tento úspěch.

Splněný sen

Na konci července se konaly nominační závody do seniorské reprezentace. První závod jsem jel parádní jízdu, ale v jednom okamžiku jsem uviděl šanci jet jednu kombinaci rychlejším, ale riskantnějším průjezdem a tak jsem to zkusil. Když jsem do brány najel, tak se mi tam napustila voda a já tak bránu neprojel, což byl konec nadějí na dobrý výsledek. Z jízdy jsem měl super pocit, který kazila jen jedna malá chybička. Musel jsem to hodit za hlavu a připravit se na další den. Po dobré večeři mě čekala jedna z nejtěžších noci v mém životě. Naspal jsem toho strašně málo a říkal si, že ten den nemám šanci zajet dobře, protože mi budou chybět síly. Tím pádem mi bylo jasné, že musím alespoň perfektně zacvičit, abych měl vyladěnou alespoň hlavu. To se podařilo a následovala asi má nejlepší závodní jízda roku 2020. Ano, byly v ní 2 lehké šťouchy, ale ta ladnost, přesnost, elegance, dynamika. Byl to úžasný zážitek. Když jsem po jízdě došel za trenérem, přítelkyní, přáteli a vlastně zbytkem mého podpůrného týmu, všichni byli smutní a nevěděli, jak na mě mluvit, jestli budu zklamaný nebo mrzutý. Ale já byl neuvěřitelně spokojený a šťastný! Ustál jsem obrovský tlak a sjel jsem úžasnou jízdu. Spousta lidí mi zpětně říkala, že je úplně odzbrojil můj přístup k této situaci. V ten moment tušili, že to bude dobré.

Následující nominační závod v Troji byl asi ze všech nejlehčí. Vyhrál jsem kvalifikaci a nebýt uspěchaného šťouchu na předposlední bráně bych vyhrál i finále. Takhle to stačilo těsně na 2. místo a já tak byl pořád ve hře o reprezentační tým i do posledního závodu. Spánek před finálovým závodem nebyl úplně 100%, ale rozhodně ne tak špatný, jako týden zpátky. Kvalifikaci jsem pojistil a kvalifikoval se do finále. Finálovou jízdu jsem tam poslal a navzdory jednomu trestnému doteku to stačilo! Kvalifikoval jsem se do seniorské reprezentace!

Splnil jsem si sen. Sen, o kterém jsem snil od začátku, když jsem začal dělat vodní slalom. Bylo to neuvěřitelné. Adélka, má přítelkyně mě objala a brečela. Táta, máma, děda…, všichni byli úplně naměkko. Věděli, kolik jsem toho odedřel, abych toho dosáhl. A taky se mnou sdíleli všechny předchozí porážky. O to sladší byl ale tento úspěch.

Bronzová Evropa

Mistrovství Evropy v Praze byl vrcholem celé této “koronavirové” sezóny. Na závod jsem se nesmírně těšil, protože mi Milan řekl jednu skvělou větu: “Václave, užijte si to, poprvé už mistrovství Evropy nikdy nepojedete.”

A to je svatá pravda. Nikdo ode mne nic nečekal. V souboji o Tokio jsem sice pořád byl, ale mé šance mi přišly před závodem dost utopické. Tak jsem využil pozice nováčka a závod si prostě užil. Přesto byla noc před finálovým dnem hodně těžká. Myšlenky si dělaly co chtěly a nemohl jsem vůbec usnout. Každopádně jsem už věděl, že se nic neděje. Sice to bude výkon “na dluh”, ale vím, že tělo je neuvěřitelná “mašina”, kterou jedna neprospaná noc jen tak nerozhodí.
Bylo mi jasné, že o to lépe si ráno musím zacvičit.

Před dopoledním semifinále jsem zažil asi největší nervozitu v životě.
Byl jsem si ale současne vědom obrovské energie a bylo jen na mně, jestli ji dokážu využít.
Poctivě jsem cvičil a díky tomu jsem se dostal do úžasného stavu, kdy jsem vnímal všechno okolo sebe, ale nijak jsem nad tím nepřemýšlel. Cítil jsem se být víc v přítomnosti, víc v tom okamžiku, víc na tom místě.
Byl jsem vážně “tady a teď.”

V semifinálové jízdě mi pak vyšlo prakticky všechno a já postoupil do finále. Přišla nádherná, čirá radost. Další splněný sen. Nicméně jsem se musel jít připravit na finále. Finálová jízda nebyla už od startu tak klouzavá, ve středu trati jsem udělal nějaké drobné chyby, ale bojoval jsem dál. V cíli jsem pak čekal na konečný výsledek a pak to přišlo. Po mně jedoucí závodník svou jízdu zkazil a já se spolu s přítelkyní, rodiči a trenéry mohl radovat z medaile. Trvalo mi pak ještě několik dnů, než jsem to celé vstřebal. Splnil jsem si další sen.

Veltrusy

Má nejlepší závodní jízda roku 2020. V kvalifikaci jsem jel průměrnou jízdu a na vítěze jsem ztratil asi 5s. Vůbec jsem nevěděl, kde mám ten čas získat. Věděl jsem, že musím alespoň perfektně zacvičit, abych měl vyladěnou hlavu. Fyzická bezchybnost by bez toho nebyla možná. 20minut před jízdou jsem poctivě cvičil, přeměnil jsem nervozitu na pozitivní energii a následovala nádherná, dynamická jízda. Zlepšil jsem se o 6s a zajel nejrychlejší čas dne. Před finále mi to přišlo nemožné. Povedlo se to jenom díky perfektně vyladěné hlavě.

Veltrusy

Má nejlepší závodní jízda roku 2020. V kvalifikaci jsem jel průměrnou jízdu a na vítěze jsem ztratil asi 5s. Vůbec jsem nevěděl, kde mám ten čas získat. Věděl jsem, že musím alespoň perfektně zacvičit, abych měl vyladěnou hlavu. Fyzická bezchybnost by bez toho nebyla možná. 20minut před jízdou jsem poctivě cvičil, přeměnil jsem nervozitu na pozitivní energii a následovala nádherná, dynamická jízda. Zlepšil jsem se o 6s a zajel nejrychlejší čas dne. Před finále mi to přišlo nemožné. Povedlo se to jenom díky perfektně vyladěné hlavě.

Závěr – začátek

Když se zpětně ohlédnu za celou sezónou, ušel jsem obrovský kus cesty.
Svůj první cíl – zvládnout semifinále – jsem si splnil ve všech závodech a seniorský mančaft jsem si vyjel taky.
Navíc jsem přidal bronz z mistrovství Evropy a republikový titul k tomu.
A to už je slušný, na náš první rok s Milanem, ne?
Rok je krátká doba, o to víc mi přijde neuvěřitelné, co všechno se změnilo.
Jsem klidnější. K situacím v životě a na vodě mám teď větší odstup a nehodnotím je s horkou hlavou.
Díky cvičením jsem poznal, co je to být v přítomnosti a využil jsem toho.
Vnímám, že jsem se vážně ohromně posunul, a to nejen na vodě, ale hlavně lidsky.
Díky spolupráci s Milanem jsem se stal nejen lepším závodníkem, ale hlavně lepším člověkem.
Myslel jsem si, že ke sportu mám profesionální přístup, ale až Milan mi ukázal, co přesně to znamená.

KONTAKT

Přihlašte se ke konzultaci
pomocí e-mailové adresy:

PaedDr. Milan Moravec
e-mail: milan@conscio.cz